Co je největší překážkou v začátcích obchodování na finančních trzích?
Podle mě je velkým problémem zejména nedostatek informací v češtině. Velká část potenciálních investorů má málo vstupních informací potřebných pro investiční rozhodnutí. Převážná část investičního světa totiž funguje v angličtině, a kdo nemá solidní znalost angličtiny, je tím omezen.
V takovém případě je odkázán na několik málo lokálních zdrojů, které sice mohou poskytovat i kvalitní informace, chybí ale pestrost. To vnímám jako hlavní bariéru investování ve velkém. Kdybychom měli v Česku nebo na Slovensku obdobu Bloomberg nebo Reuters, obchodovalo by se mnohem snáze.
Pokud mám informací dostatek, je ještě nějaká typická chyba, které bych se měl vyvarovat?
Poměrně častou chybou je začít obchodovat s rizikovými aktivy. Většina investorů si u nás zkouší obchodování na takzvaných demoúčtech. Je to simulované plnohodnotné obchodování s fiktivním vkladem, se kterým si můžete zkoušet investice. Chybou je, pokud si hned na začátku vyberete produkt s velkým pohybem cen.
U nástrojů s pákou může například být denní pohyb 6 nebo i 15 procent. Když hned na začátku, byť jen cvičně, na takovém instrumentu proděláte, asi to nebude k dalšímu obchodování velmi motivující. Doporučuji tedy vybrat si -pro začátek konzervativní nástroj. Anebo nástroj, kde je hned na začátku možné nastavit maximální možnou ztrátu z transakce, např. pomocí příkazu stop loss. Podobně fungují i evropské opce, kde je potenciální ztráta dopředu omezená, výnos ale omezený není.
Investoři, kteří u vás začínají, tedy mají možnost vyzkoušet si obchodování nanečisto?
Ano, každý, kdo si není jistý nebo si chce otestovat nový instrument či strategii, si může před anebo i po otevření účtu zkoušet simulované obchody. Po určité době může své úspěchy i neúspěchy shrnout, zhodnotit a rozhodnout se, zda bude pokračovat i s reálnými penězi.
Doporučuji vybrat si na začátek pouze jedno anebo jen několik aktiv, například pšenici, a sledovat veškeré zprávy o ní. Potom pozorovat, jak se pohybuje cena, a podle toho se snažit odhadnout její další vývoj. Je tak možné bezpečně porovnat chování např. futures kontraktů s již zmíněnými evropskými opcemi anebo burzovně obchodovanými fondy ETF. A po období testování, kdy to klienta nestojí ani korunu (kromě času) si najde instrumenty, kterým rozumí.
Zní to lákavě, moci si vyzkoušet reálné obchody a nic u toho neriskovat.
Demoúčty jsou skutečně fér a transparentní. Výsledkem může být, že investor vyzkouší pět instrumentů, čtyřem z nich nerozumí, ale u jednoho mu předpoklady vycházejí. A současně může pokračovat i se skutečnými penězi.
Jaký podíl klientů tyto demoúčty využívá?
Téměř všichni. Je jen velmi málo klientů, kteří to tak nedělají, ale to jsou skuteční profesionálové, kteří si dema prošli už před 20 lety a dnes už vědí, co chtějí. Přesně vědí, jakou strategii a jaký nástroj preferují.
Podle čeho by se měli investoři rozhodovat při výběru poskytovatele finanční služby?
Jedním a dost podstatným kritériem je úroveň služeb, která se dá otestovat právě zmíněnými demoúčty. Mé osobní doporučení pro všechny začínající klienty ale je- - zajímejte se v prvé řadě o bezpečnost svých peněz.
Nejdříve bych se zeptal, zda je můj obchodník zároveň i bankou, nebo jen obchodníkem s cennými papíry. Z toho pak vycházejí požadavky na kapitálovou přiměřenost a dozor regulátorů.
Saxo Bank spojuje výhody obou. Má bankovní licenci vydanou dánskou centrální bankou a všechny vklady podléhají ochraně ze zákona, na druhé straně ale působí na trhu jako broker. Dokáže tedy zprostředkovat prodej anebo nákup cenných papírů za online cenu.
Klient v Česku anebo na Slovensku má tedy právní vztah s dánskou Saxo Bank, ne s pražskou pobočkou?
Ano. Vztah je mezi klientem a Saxo Bank v Dánsku. Všichni, komu Saxo Bank otevírá a spravuje účty, mají peníze uložené v dánské Saxo Bank. Kromě dánštiny však aplikace Saxo Trader „komunikuje“ ve 27 jazycích, včetně češtiny.
Jaká jsou další kritéria výběru zprostředkovatele?
Nejzásadnější je podstata a pestrost nabídky. Můžete se omezit na to, že půjdete za svým investičním poradcem a necháte si na stůl předložit nabídku 50 podílových fondů. Anebo máte zájem o plnohodnotný přístup na trh. Platforma Saxo bank nyní disponuje 42 000 obchodovatelných položek. Zdá se to být hrozně moc, ale když si zadáte klíčové parametry, například na již zmíněnou pšenici, výběr se vám zúží možná na osm. A tak můžete začít zkoušet obchodovat.
Češi jsou však při správě peněz velmi konzervativní. Je to vidět na jejich finančním chování. Není pro ně „velký“ investiční trh přece jen trochu rizikový?
Nikdo přece nečeká, že se člověk naučí obchodovat za dva měsíce tak, že se tím uživí. Ani vysokou školu nikdo nevystuduje za rok. Je ale možné si říci, že chci za tři roky umět obstojně obchodovat, udělat si z toho nejen živobytí, ale i jakýsi životní styl.
Vezměme si například člověka ve věku padesát let. Děti mu vyletěly z hnízda, má zaplacenou hypotéku a nějaké volné prostředky. Proč si nedat každé ráno mentální rozcvičku a nesledovat investiční zpravodajství? Říci si: každý den projdu tato média. Dříve či později si oblíbí určitý zdroj informací, a tak nebude číst vše.
A od jistého momentu se mu začne v hlavě skládat mozaika. Každý den mu do té mozaiky přibudou kamínky. Ten obrázek se zpřesňuje a jeho představa se tím konkretizuje. Už nejste v mlze a stanete se nezávislým na informacích z médií. Vždy je dobré číst mezi řádky.
Jsem zastánce přístupu začít spíše pomalu. Obrovskou výhodu dává v tomto ohledu demoúčet. Dále je potřeba studovat investiční strategie a rozložení rizika. Aby výnos nelétal prudce nahoru a dolů, ale postupně a kontinuálně rostl, i s určitým podílem ztrátových transakcí. Těch ziskových ale musí být časem více, aby investování člověka nestresovalo, ale naopak začalo těšit.
Na otázky odpovídal Pavel Drahotský, ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.
