Téměř tři čtvrtiny studentů vysokých škol v Česku si přivydělávají během semestru. Necelá polovina všech tuzemských studentů má pravidelnou práci, dalších 22 % využívá příležitostné brigády. Je to – co do pravidelného zaměstnání – třetí nejvyšší číslo v celé Evropě a druhé nejvyšší číslo v součtu s brigádami. Více napracují jen studenti v Nizozemí, tam ale třetina z nich volí pouze občasné brigády. Pokud bychom přičetli i práci mimo semestr, zjistíme, že si některým způsobem přivydělává 9 z 10 českých studentů.
Spolu s Čechy a Nizozemci pracují nejčastěji ještě studenti v Německu, na opačné straně žebříčku bychom pak našli Albánce, Italy a Srby, kterých během semestru pracuje méně než čtvrtina.
Studenti v České republice tráví v práci v průměru 16 hodin týdně. Je to o čtyři hodiny více, než činí evropský průměr, a s výjimkou Polska nejvíce ze zemí Visegrádské čtyřky. V průměru výrazně kratší dobu ovšem tráví v zaměstnání studenti univerzit (15 hodin týdně) oproti studentům jiných typů vysokých škol (23 hodin týdně).
Více než patnáct hodin týdně tráví placenou prací studenti v pětině zemí a jedná se přitom téměř výhradně o státy střední a východní Evropy. S výjimkou Islandu jde o Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko a právě Česko. Čas, který studenti stráví placenou prací, se ale napříč všemi evropskými zeměmi výrazně liší. Nejvyšší je v Estonsku a v Lotyšsku, kde dosahuje 20, resp. 19 hodin týdně. Na druhé straně pak stojí Albánie a Srbsko, kde studenti tráví v práci v průměru 6 hodin týdně, a Irsko, kde je to ještě o hodinu méně.
Průzkum také poukázal na to, že větší množství času stráveného v práci jde spíše na úkor individuálního studia než přednášek či seminářů přímo ve škole, a to už od poměrně nízkých počtů hodin. Řada studentů tak zkušenosti nabyté v zaměstnání řadí výše, než domácí přípravu, a to včetně psaní ročníkových či závěrečných prací.
„Více než dvě třetiny studentů v ČR uvedly, že pracují při studiu hlavně proto, aby získali praxi. A kvůli povinné účasti na přednáškách toto rozhodnutí ovlivňuje hlavně jejich prostor pro individuální studium a domácí přípravu. Stále častěji se tak obracejí na specializované firmy, které nabízejí možnost zpracování podkladů například pro bakalářské nebo diplomové práce, a to ne proto, že by je nezvládli napsat, ale jednoduše proto, že jim na ně nezbývá čas,“ vysvětluje Vratislav Musil, jeden ze zakladatelů portálu www.overene-prace.cz, který jako první u nás srovnává služby firem nabízejících vypracovávání podkladů a překlady zdrojů pro vysokoškolské práce.
Tomu, že studenti v Česku hledají práci především s cílem načerpat zkušenosti, nasvědčuje i to, že ČR patří mezi trojici zemí, ve kterých se studenti nacházejí podle svých vlastních slov v nejlepší finanční situací. Že čelí vážným nebo velmi vážným finančním problémům uvedlo pouze 16 % studentů, méně (14 %) to bylo pouze v Nizozemí. Dalších 27 % studentů přiznalo mírné finanční obtíže, celých 57 % pak nečelí žádným nebo pouze minimálním finančním problémům. Nejhorší situace je naopak v Řecku, kde vážné finanční problémy přiznalo na 40 % studentů, více než třetina to pak byla také v Albánii, Slovinsku, Polsku, na Islandu a v Irsku. i