Možná něco podobného, jako když v 90-tých letech na hudební scénu přicházela nová "elektronická" muzika. Předpovídalo se, že "živá" hudba nedožije konce tisícletí. Je rok 2011 a živá hudba je vesele mezi námi. Tak jaké šance má "elektronické" jazykové vzdělávání? 
Motivace jaké základ úspěchu
Jeden z nejdůležitějších parametrů výuky jazyka je motivace studenta. Až v 90% případů jde o vnitřní motivaci, tedy stav, kdy je sám student rozhodnutý se jazyk naučit. Jde tedy o proces zevnitř-ven, který však musí být šikovně vyvolaný. Aby tedy došlo k vnitřnímu motivování samotného "učence", je potřebné mu vytvořit podnětné prostředí.
To je při elektronickém vzdělávání zatím velmi náročné, když se "na dálku" student těžko motivuje a taky ho nedokážeme "přinutit" aby byl 100% soustředěný na hodinu. "Na našich hodinách "nutíme" studenty mluvit
a neustále je stimulovat k přemýšlení a následným aktivitám," hovoří Marta Šefčíková, hlavní metodička jazykové školy EMPIRE. "To je jedna z klíčových úloh dobrého lektora, dokázat studenty motivovat, bez toho to určitě nejde," dodává.
Dalším klíčovým faktorem je systém "drobných úspěchů". Ten se samozřejmě dostavuje, když lektor skutečně podává vynikající výkon a dokáže studenta něco na hodině naučit. "Následně se spouští multiplikační motivační efekt – student už začíná rozumět, více ho hodiny baví, je více motivovaný se učit, více se naučí na hodinách atd." upřesňuje Marta Šefčíková.
"Výsledkem je spuštění celého procesu, který následně vede ke konečnému cíli – mluvit v cizím jazyce." Toto všechno je jen těžko dosažitelné prostřednictvím e-learningu, protože vyvolávání motivace na dálku je skutečně platonické.
Interakce v e-světě
Dalším bodem, o který se dá opřít při porovnávání e-learningu jako fenoménu ve vzdělávání a klasického vyučování, je potřeba "interakce". Každý student ji totiž potřebuje a to ve všech formách – verbální, neverbální, hlasové i vizuální. Z tohoto pohledu se jako vyhovující jeví vzdělávání naživo přes internet – ale i při této formě jde stále o "vzdáleného" bratra v porovnání s klasickou hodinou. Při tomto způsobu se totiž ztrácí osobní přístup, který je velmi potřebný.
Při jiných formách e-learningu, jako např. "výuka přes telefon/hlas" se úplně vytrácí nejen osobní přístup, ale i vizuální stránka výuky. "Interakce mezi lektorem a studentem je absolutním základem, protože každý student je individuální, potřebuje specifický přístup.
Bez této interakce si těžko umíme představit jednak vybudování důvěry, podnětné atmosféry a z toho plynoucí motivace studenta," konstatuje Marta Šefčíková. Zdá se tedy, že e-learning má před sebou další náročnou úlohu, jestli chce překonat i tento důležitý aspekt.
Co tedy funguje?
Jestliže bereme v úvahu, že současné technologie stále nedokáží "přelomit" dva vzpomínané strategické faktory úspěchu výuky (motivaci a interakci), tak se samozřejmě naskytne otázka, zda je vlastně e-learning přínosný.
"Až 70% našich klientů využívá náš systém online vzdělávání jako doplněk ke klasickým hodinám. Jedná se však o speciálně sestavenou platformu různých cvičení, diktátů a her, která přesně navazuje na naše hodiny. Studenti tak získávají dalších 500 hodin výuky jazyka úplně grátis," vysvětluje Peter Šulek, regionální ředitel EMPIRE. " Domníváme se, že při současných možnostech a potřebách studentů je takováto kombinace skutečně účinná," doplňuje.
Když tedy zkompletujeme všechna zjištění, je jasné, že i v oblasti vzdělávání to bude jako v hudbě – to správné vzniká zesouladěním různorodostí, ne jejich vzájemným vylučováním. Cesta je tedy nacházení průniků a vyvažování vzájemných slabých stránek obou typů výuky. Jestliže při klasickém vyučování bude slabou stránkou zejména chybějící časová flexibilita a potřeba "chození" na hodiny, při e-learningu to bude chybějící interakce a z toho plynoucí motivace.
Zdroj: metodický tým jazykové školy EMPIRE |
