Kritický byl zejména druhý prázdninový měsíc, kdy počet havárií vyskočil o třicet procent.
Havárií tak zvané první kategorie, kdy je bez vody více než tisíc odběratelů, sociální a zdravotní zařízení nebo strategické objekty, bylo během letošních prázdnin šestnáct oproti dvanácti ve stejném období roku minulého.
„Důvodem byly vysoké teploty. Kvůli nim vysychala půda a vytvářela tlak na vodovodní potrubí. Největší problémy jsme měli s litinovými trubkami, které se v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století do tehdejšího Československa povinně dovážely z Polska,“ vysvětlil tiskový mluvčí společnosti Tomáš Mrázek.
Parné dny letošního léta přinutili Pražany k vyšší spotřebě pitné vody. V „běžném“ létě míří do Prahy z úpraven vody Kárané a Želivka 3 500 l/s. Letos to bylo v nejexponovanější dny 4 700 l/s. Výroba vody vzrostla o deset procent.
„Hlavnímu městu však žádný nedostatek vody nehrozil. Úpravna vody v Káraném i Želivka mají dostatečnou kapacitu. V případě nějaké mimořádné události je možné zprovoznit i Podolskou vodárnu, která upravuje vodu z Vltavy a slouží jako záložní zdroj,“ zdůraznil Mrázek.
Káranská vodárna zásobuje Prahu již od roku 1914. Podzemní pitná voda je získávána ze zdrojů břehové infiltrace, ze soustavy 680 vrtaných studní podél řeky Jizery. Pomocí čerpacích stanic a gravitačního řadu je voda dopravena do hlavní čerpací stanice v Káraném. Odtud míří třemi výtlačnými řady do vodojemů v Praze na Floře a na Ládví.
Úpravna vody Želivka je v provozu od roku 1972. Voda je dodávána do úpravny přes čerpací stanici surové vody z vodárenské nádrže Švihov. Upravená voda pak do metropole míří štolovým přivaděčem o délce téměř 52 kilometrů.
Pražské vodovody a kanalizace zásobují vodou 1,29 miliónů obyvatel hlavního města a 205 tisíc obyvatel Středočeského kraje. Délka provozované vodovodní sítě včetně přípojek činí 4 396 kilometrů. V loňském roce PVK do sítě dodaly 98 098 tisíc m3 pitné vody.
