„Vzhledem k tomu, že je z více než 90 procent závislý na exportu, podpora na zahraničních trzích je velmi podstatná i pro obranu našeho státu,“ říká ředitel odboru Tomáš Kopečný v rozhovoru pro speciální magazín Veletrh v Brně, který vydala ČTK v servisu Protext Speciál.
Celý magazín si můžete stáhnout zde
Odbor průmyslové spolupráce na ministerstvu obrany vznikl relativně nedávno, v roce 2014. Co bylo podnětem pro jeho vznik?
Především potřeba jasně vymezit a institucionalizovat státní podporu obranného průmyslu, který představuje velmi důležitý a specifický segment průmyslu, zejména co do jeho role v rámci obranyschopnosti země a také z hlediska povahy obchodních případů, jejich citlivosti a obecného důrazu na ochranu informací a duševního vlastnictví.
Jestliže si každý business si své know-how a obchodní informace chrání, v případě firem obranného průmysl to platí z pochopitelných důvodů dvojnásob. V tomto segmentu se zároveň v mnoha teritoriích bez stání podpory při jednání neobejdou. Proto potřebují důvěryhodného partnera s jasně vymezenou rolí, u kterého budou jednak jejich obchodní informace v bezpečí, a který s nimi bude umět operovat v jejich prospěch na mezivládních jednáních, kam by se samy nemusely dostat.
A právě resort obrany a ve své době dedikovaná sekce s vlastním náměstkem se ukázali jako ideální řešení. Za relativně krátkou dobu jsme si u firem i Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu vybudovali dobré jméno a renomé partnera, který plní slovo a snaží se efektivně pomáhat tam, kde je to v souladu se zahraničně-politickými zájmy České republiky.
Primární účel a důvod naší činnosti není ovšem zvyšování exportního objemu z důvodů finančního rozvoje českých firem, růstu zaměstnanosti a odvodu daní do státního rozpočtu. Pro MO jakožto ústřední orgán státní správy je klíčová perspektiva posilování obranyschopnosti země. Náš obranný průmysl vnímáme jako nedílnou součást obranyschopnosti země a klíč k bezpečnosti dodávek vojenského materiálu. A vzhledem k tomu, že je z více než 90% závislý na exportu, podpora na zahraničních trzích je velmi podstatná i pro obranu našeho státu. Samotné exportní úspěchy ale nestačí. Aby byl celý ten systém skutečně efektivní, musí být naše podniky co nejvíce zapojovány do zbraňových systémů, které nedokážeme kompletně vyvinout a vyrobit sami.
Právě to je naše hlavní motivace a smysl – zajistit bezpečnost dodávek a schopnost naplňovat technologické požadavky naší armády z vlastních domácích zdrojů v maximální možné míře.
Tehdy šlo o součást samostatné Sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací, to už neplatí, proč?
Je to častá otázka, kterou dostáváme a je potřeba říct, že české firmy tuto změnu pochopitelně zaregistrovaly. Komentovat organizační změny v resortu mi nepřísluší. Lidé u nás ale zůstali a nadále se svěřené agendě věnují s maximálním úsilím a nasazením.
V popisu práce má odbor provádění expertní podpory obranného průmyslu ČR na zahraničních trzích a podporuje konkurenceschopnost a inovace obranného průmyslu. Co si pod tím mám představit? Jak se to děje v praxi?
Konkrétních aktivit a činností je celá řada, přehledně jsou shrnuté v naší Strategii vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu do roku 2025. Jde zejména o realizaci zahraničních cest, často ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie, tzv. PROPEDů. Těmi financujeme národní stánky na zbrojních veletrzích, logistické zajištění bilaterálních misí a jednání s partnerskou zemí i pořádání odborných seminářů a workshopů.
Vedeme jednání s našimi partnery na úrovni vlád a ministerstev, uzavíráme memoranda o spolupráci, poskytujeme vládní zastřešení, které je ve většině zemí světa pro tuto agendu naprosto zásadní, ne-li bezpodmínečně nutné. Téměř vždy s sebou bereme zástupce firem, aby měli možnost své produkty prezentovat přímo koncovým uživatelům. Z hlediska zahraničních trhů také rozjíždíme pilotní projekt tzv. obranně průmyslového diplomata, a to v Izraeli. Ten bude podporovat naše technologie na izraelském trhu a zároveň aktivně rozvíjet obranně-průmyslovou relaci s tímto naším klíčovým partnerem.
Z hlediska konkurenceschopnosti a inovací nám jde zejména o to, aby rostl technologický potenciál firem, aby se v České republice vyvíjela nová řešení a průmysl se posouval dál. Chceme-li, aby náš průmysl na takovémto trhu obstál a zároveň dokázal plnit požadavky české armády, musíme jej v tomto duchu i podporovat.
Byl by nějaký modelový příběh, na němž by se dala Vaše práce ukázat? Dal bych možná příběh nějaké prodeje (ALCA, Tatra), stejně jako ukazatel objemu: rapidní nárůst exportu vojenského materiálu, který mezi lety 2013 a 2016 činil téměř 250%, přičemž rekordní objem exportu za rok 2016 měl celkovou hodnotu přibližně 18,6 miliard.
Těch je celá řada, prakticky neustále jsme v kontaktu s českými firmami a zjišťujeme, zda nepotřebují ve svých obchodních případech naši pomoc. Velice často ale firmy přichází sami a oslovují nás s konkrétními požadavky. Mezi ty větší a známější případy patří například obnova dodávek firmy TATRA TRUCKS na indický trh, který pro ni představuje největšího vojenského zákazníka na světě, úspěšné uzavření a realizace kontraktu na prodej letounů L-159 do Iráku či řada zakázek na generální opravy, servis a modernizace vrtulníků Mi-17 státním podnikem LOM Praha po celém světě.
To, jak naše činnost a spolupráce s průmyslem a dalšími partnery funguje, ukazují i statistky. Mezi lety 2013 a 2016 došlo k nárůstu exportu vojenského materiálu o více jak 240 %, což je ve světovém měřítku nevídané číslo, neboť celkové světové výdaje na zbrojení za tu samou dobu stouply jen o jednotky procent. Takto exponenciální růst samozřejmě není trvale udržitelný, což dokazuje i objem exportu za loňský rok, kdy celková částka „klesla“ na stále úctyhodných 15 miliard. Je to logické, neboť velké kontrakty, které ten strmý růst v uplynulých letech tzv. táhly, byly dokončeny.
Česká republika se díky těmto úspěchům v roce 2015 ocitla na celkové 17. pozici mezi světovými vojenskými exportéry a v rámci EU se řadí na 8. – 9. příčku. Chceme výše?
Naší prioritní motivací není každoročně stoupat v tomto žebříčku, ale primárně udržovat a dále rozvíjet konkurenceschopnost českého obranného průmyslu. Zajistit, aby naše armáda měla možnost získávat technologie a produkty právě od našeho domácího průmyslu nikoliv kvůli protekcionismu, ale protože na to naše firmy budou mít. Jak jsem říkal na začátku rozhovoru - aby to bylo možné, potřebujeme podporovat jeho rozvoj a inovace, což jde samozřejmě ruku v ruce s úspěchem firem na zahraničních trzích a u komerčních zákazníků.
Co je předpokladem pro správné postupy Vašeho odboru, kde získáváte informace, co je třeba dělat?
Předně udržování maximální důvěry v našem vztahu s firmami. Postupem času jsme tyto procesy nastavili tak, že kromě individuálních konzultací a sezení pořádáme také hromadná jednání se zástupci firem i kolegů z MZV, kde společně plánujeme teritoriální priority pro další roky, získáváme zpětnou vazbu k realizovaným akcím a firmy mohou klást dotazy jak nám, tak kolegům z MZV zodpovědným za zahraniční politiku ČR vůči diskutovaným teritoriím, a to včetně jejích licenčních aspektů.
Když víme, kde mají firmy své priority, můžeme sestavit žebříček těch nejžádanějších teritorií. Tato data poté se výrazně promítnou do podoby, jak budou naše aktivity v dalším roce vypadat. Samozřejmě při určování těchto priorit úzce spolupracujeme s dalšími součástmi resortu obrany, s dalšími ministerstvy i agenturami. Moji kolegové zpracovávají teritoriální i technologické analýzy, které nám v kombinaci s informacemi od firem výrazně zpřesňují celkový obrázek o zahraničních trzích a možnostech.
Důležité poselství pro firmy je to, že u nás mají všichni dveře otevřené a není problém si zažádat o konzultaci a sejít se se mnou nebo mými kolegy a promluvit do toho, kde, co a jak bychom pro ně měli dělat.
Jste v častém kontaktu se zahraničními kolegy?
Se zahraničními kolegy jsme v kontaktu téměř denně – ať už díky realizaci bilaterálních akcí v zahraničí či u nás, skrze pravidelná setkávání v rámci NATO, EU či dalších organizací a také v rámci technologických dnů, které pořádáme pro naše vojáky. Intenzivní dialog vedeme s evropskými zeměmi, ale i s celou řadou asijských, blízkovýchodních a afrických států. Když se s někým pravidelně alespoň jednou do roka setkáváte na zbrojních veletrzích či společných jednáních, ty vztahy jsou pak založené na relativně velké otevřenosti a důvěře, stejně jako na pochopení, co ten druhý potřebuje, co může a kde jsou jeho limity. Myslím, že i díky tomu dokážeme vést velmi přínosná jednání jak pro podporu průmyslu, tak samotný rozvoj bilaterálních politických vazeb.
Kolik lidí máte vlastně v týmu?
Personální obsazenost našeho odboru je momentálně méně než 20 lidí, z nichž přibližně polovina se věnuje zahraniční spolupráci a polovina výzkumu a vývoji. To pochopitelně není ideální. Snažíme se přesto v rámci možností udržovat vysokou kvalitu naší práce a postupně doplňovat personál.
Opakovaně se Váš odbor účastní za MO strojírenského veletrhu v Brně, v čem je pro MO tato akce zajímavá?
MSV představuje ideální kombinaci akce, kde je prostor věnován jak samotným výrobním schopnostem, tak exportním aktivitám. Díky společnému projektu MZV, MPO, MO a dalších agentur a institucí jsme na akci přítomni v rámci tzv. Exportního domu, kde pořádáme společné semináře a akce pro zástupce průmyslu a zároveň přibližujeme naše aktivity odborné i laické veřejnosti. Jde o unikátní příležitost potkat nové hráče na trhu, o kterých ještě nemusíme vědět a samozřejmě prodiskutovat s našimi partnery celou řadu témat, na která není během roku tolik času.
Zároveň letos opět ukážeme veřejnosti několik kusů vojenské techniky AČR. Loni se nám to velmi osvědčilo a podle pozitivních ohlasů soudím, že to pomáhá návštěvníky správně naladit na naši agendu.
Jak dlouho se účast na tomto veletrhu připravuje?
V kontextu jiných akcí to není příliš náročné, účastníme se koordinačních schůzek a připravujeme svá vystoupení, důležité je hlavně být na místě a aktivně participovat.
Mezi Vaše priority patří rovněž agenda obranného výzkumu a vývoje (VaV), co je jejím cílem a jak ho chcete dosáhnout?
Náš odbor skrze oddělení výzkumu a vývoje zodpovídá především za řízení a kontrolu jednotlivých projektů a je poskytovatelem finančních prostředků. Naši lidé sedí v resortní radě pro vědu a výzkum, podílí se na schvalování projektů a následně prostřednictvím projektových manažerů kontrolují průběh plnění jednotlivých výzkumných a vývojových projektů.
Je potřeba si uvědomit, že jsme v podstatě jakousi servisní složkou, návrhy projektů podávají koncoví uživatelé výsledků na generálním štábu AČR.
K oblasti VaV přistupujeme kromě této administrativně-kontrolní části také s vědomím, že jde o ideální nástroj pro stimulaci inovací a rozvoje vědecko-výzkumných kapacit v oblasti obrany v ČR. Naší snahou je, aby ze strany uživatele přicházely zajímavé, smysluplné a realizovatelné projekty s vysokou přidanou hodnotou. Ty pak umožní české průmyslové, ale i akademické základně další rozvoj a potenciál pro zvýšení konkurenceschopnosti.
Zároveň také usilujeme o to, aby se o řešení těchto projektů mohly ucházet i české firmy společně se svými zahraničními partnery, což by výrazně zvýšilo možnosti a opět představovalo win-win řešení pro nás, armádu i průmysl. Zkušenost skutečného mezinárodního výzkumu a vývoje v oblasti obrany nám totiž chybí.
Podpoře (nejen) českých podniků mají sloužit nové evropské iniciativy EDF a EDIDP, o co v nich jde a čím jsou zajímavé?
Evropský obranný fond (EDF) je nástroj pro podporu společného výzkumu, vývoje a pořizování obranných schopností členskými státy EU prostřednictvím potřebných pobídek v každé fázi průmyslového cyklu. Zároveň jde o nástroj k prohloubení spolupráce členských států na úrovni EU v oblasti obrany a podpory konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu. Významnou částí je podpora vytváření přeshraničních výzkumných a vývojových projektů v oblasti obrany s důrazem na podporu malých a středních podniků a se zaměřením na rozvoj klíčových schopností pro zajištění strategické autonomie EU. Určování potřeby stanovování priorit, a to i z hlediska investičních rozhodnutí, zůstává i nadále v pravomoci členských států.
Program rozvoje evropského obranného průmyslu (EDIDP) je pak pro období do roku 2020 jedním ze dvou tzv. oken EDF, zaměřeným na vývoj a schopnosti. Druhé okno EDF pak tvoří podpora obranného výzkumu. Hlavní přidaná hodnota EDF, respektive EDIDP tkví v možnosti získat unijní kofinancování nejvíce nákladných fází vývoje obranných technologií. Značná výhoda a zároveň výzva spočívá ve sdílení nákladů, know-how či nejlepší praxe mezi účastnícími se subjekty v rámci vytvoření společného konsorcia. Díky tomu bude možné realizovat projekty, které by jednotlivé subjekty samy o sobě nebyly schopné uskutečnit.
Členské státy EU budou na počátku příštího roku vyzvány k podávání projektů, na kterých již nyní společnosti v kooperaci s vládami usilovně pracují. Česká republika zatím připravuje třináct projektů, které se týkají například vývoje výcvikového proudového letounu, bezpilotních prostředků či aplikace laserových technologií v oblasti obrany.
Jaké úkoly Vás čekají ještě do konce tohoto roku?
Vedle MSV to bude například účast na veletrhu Future Forces Forum v Praze, kteréhož je MO ČR partnerem, dále nás čeká ještě několik zahraničních cest i návštěv, zejména plánovaná cesta pana ministra do Indonésie na veletrh INDODEFENCE, kde máme velký národní stánek a vysokou účast českých firem. Nudit se rozhodně nebudeme.
